Od výtvarného citu k čistému grafickému designu

Na úplném začátku byla jen obyčejná tužka a stovky hodin strávených u papíru při kreslení portrétů. Můj úplně první uhelný pokus byl nejlepší kamarád ze školy. Tyhle svoje prvotiny jsem tenkrát věšela na portál e-umění, který pohltil internetový čas. A najednou mi z ničeho nic volá pán z Brna. Že by ten obraz moc rád koupil, protože v něm vidí hloubku a příběh. Říkám si: Aha, tak na tom mým tvoření asi fakt něco bude! A pustila jsem se do toho s ještě větší chutí.

Byla to skvělá škola. Naučila mě vnímat detaily, hru světla i přesné proporce. Jenže po čase mi přišlo škoda jen tak dokola obkreslovat fotky. Chtěla jsem do věcí otisknout víc atmosféry, víc z toho, co pozoruju kolem sebe, a hlavně to, co u toho sama vnímám.

A tak jsem skočila po hlavě do akvarelu. Ta jeho divokost a nepředvídatelnost, jak si barva na papíře dělá tak trochu, co chce, a rozpíjí se ve vodě, mě neskutečně chytla. Přesně tímhle médiem šla ulovit okamžitá nálada a čistá emoce.

Mezitím jsem se začala prosekávat Photoshopem a bavilo mě objevovat, co všechno se dá provést s fotkou. A pak zafungovala taková ta hezká souhra náhod. Oslovila mě kapela Depressive Disorder, jestli bych jim neudělala přebal na desku Chronicle of Fear. A už se ten vlak rozjel. Později přišla spolupráce s Jakubem Karasem na jeho sbírce Hypnogen a cigarety nebo se Sylvou Lauerovou na knížce Ovace vlídnosti. Do toho se mi povedla autorská výstava v anglickém Derby nebo vystavování s partou z Artmeetpoint.

Jak jsem ale postupně objevovala Illustrator, čím dál víc mě začala přitahovat čistota vektoru a ten obrovský prostor možností, které nabízí. Dneska mě vedle vektorové grafiky baví sázet věci v InDesignu, tvořit ve Figmě nebo připravovat praktické šablony v Canvě, které klientům usnadní každodenní práci. Ve volném čase ráda trávím čas mimo Prahu v přírodě s iPhonem v ruce. Fotografování je pro mě skvělé cvičení na pozorování detailů a světla, které využívám v grafice.

Už nejsem ve fázi, kdy bych zběsile hledala sama sebe. Člověk postupně zmoudří, získá nadhled a spíš se snaží pochopit, jak věci kolem nás fungují a jak jim dát správný vizuální řád.

Dneska se naplno soustředím na grafický design pro firmy, značky a konkrétní projekty. Výtvarné základy mi zůstaly jako skvělý batoh zkušeností a cit pro estetiku. Spoléhat se ale můžete na čistou, funkční a poctivě odevzdanou práci přesně v termínu.